Když inženýr navrhuje most, většinou se soustředí na typ konstrukce, odolnost materiálů, fyzikální parametry a funkční stránku stavby. Většinou se ale už na nový most nedokáže podívat s nadhledem – zda je stavba vhodně zakomponovaná do okolního prostředí, zda respektuje ráz krajiny a podobně. To by měl dělat architekt. A dokonce ani on nestačí, protože pak přicházejí ke slovu ti, kteří plánují dopravní trasy, jež po mostě povedou, své k tomu řeknou i lokální politici či lidé, kteří budou most skutečně užívat. Jde zkrátka o celospolečenskou záležitost. Dostatečná diverzita v celém procesu dokáže výrazně pomoci k tomu, že výsledek nakonec splní očekávání. Bez zakomponování rozmanitého přístupu se může stát, že si na začátku zavřeme spoustu cest jen tím, že se na daný problém díváme příliš jednostranně. Když zapojíme ženy i muže, mladé i starší, domácí i zahraniční, pomáhá to k lepším výsledkům výzkumu, které budou lépe vyhovovat nám všem. Diverzita je zkrátka důležitá ve všem a všude.
