„Jednotná v rozmanitosti“ je motto Evropské unie, které poprvé zaznělo v roce 2000. Přesně vystihuje její základ – jednotně budujeme mír a prosperitu, ale každý s sebou přinášíme své rozdíly – ať už kulturní, jazykové či jiné. Rozdíly nejsou chápány jako něco, co nás rozděluje, ale naopak jako něco, co nás sbližuje, přináší různé pohledy a tím i větší toleranci a pokrok.
Iniciativ v oblasti diverzity a inkluze je na EU úrovni více. Můžeme jmenovat třeba Evropskou platformu pro charty diverzity, která pomáhá veřejnosti i organizacím soukromého sektoru vytvořit a implementovat účinné zásady prosazující rozmanitost a inkluzi. Charty jsou organizovány na národní úrovni a mají již více než 12 800 signatářů, což představuje 16 milionů zaměstnanců.
Nebo můžeme poukázat na cenu „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“, kterou mohou dostat obce, města nebo regiony za budování spravedlivější společnosti a podporu začleňování a rozmanitosti. V dubnu tohoto roku obdrželo tuto cenu 8 lokálních autorit, ani jedna však nebyla z České republiky.
V neposlední řadě můžeme ještě citovat iniciativu Evropský měsíc rozmanitosti, která si klade za cíl přitáhnout pozornost zaměstnavatelů i zaměstnanců k tématu diverzity ve společnosti a v pracovním prostředí. Každý květen je tak vybráno téma, na které se akce napříč EU zaměřují.
Diverzita je horizontálním tématem, které se propisuje do politik EU jako jeden ze základních principů. Když se podíváme blíže na oblasti výzkumu a inovací, tento princip je ukotven již v samotném legislativním dokumentu – Nařízení o Horizontu Evropa. Text přímo říká: „Je prokázáno, že klíčem k excelentní vědě je přijímání rozmanitosti ve všech jejích projevech, neboť z rozmanitosti věda těží. Rozmanitost a inkluzivnost přispívají k excelenci v kolaborativním výzkumu a inovacích, jelikož spolupráce napříč obory, odvětvími a EVP přispívá ke zlepšování výzkumu a zvyšování kvality návrhů projektů. To pak může vést k vyšší míře společenského přijetí a podpořit přínosy inovací a tím i pokrok Evropy.“
„Činnosti vyvíjené v rámci programu by dále měly usilovat o odstranění nerovností a o prosazování rovnosti a rozmanitosti ve výzkumu a inovacích po všech stránkách s ohledem na věk, zdravotní postižení, rasu a etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení a sexuální orientaci.“
Jak vypadá tento princip v praxi? Projekty jsou vybírány dle tří hlavních kritérií – excelence, dopadu a implementace. Pracovní program může ale stanovit, že u dané výzvy budou zohledněny speciálně i další kritéria, mezi která patří podíl malých a středních podniků, genderové hledisko či geografická rozmanitost. Zejména kritérium genderové vyváženosti týmu rozhoduje mezi projekty, které mají stejný počet bodů, ale financovány nemohou být z důvodu nedostatku finančních prostředků všechny.
Cílem EK je během Horizontu Evropa dosáhnout složení 50 % žen v expertních skupinách a hodnotících orgánech. Na straně hodnotitelů a jejich výběru je velký důraz kladen obecně na diverzitu. Kritériem výběru hodnotitelů výzvy není jen jejich odborné zaměření. Velký důraz je kladen i právě na vyvážený poměr mužů a žen, jejich geografické rozložení či zastoupení soukromého a veřejného sektoru. Nezřídka se do kritérií promítá i věk, kdy se dbá na pokrytí různých věkových kategorií u hodnotitelů. Po vstupu ČR do Evropské unie se dokonce tradovalo, že největší šanci dostat se do okruhu hodnotitelů a projekty opravdu hodnotit mají ženy z východní Evropy, ze soukromého sektoru a ve věku mezi 30 – 40 lety. Těch bylo v tu dobu v databázi expertů málo. Faktem však zůstává, že podrobné statistiky reflektující diverzitu hodnotitelů představuje EK pravidelně zástupcům členských států. Tato statistika vždy zohledňuje genderový aspekt, většinou pak i aspekt rozložení poměru hodnotitelů ze soukromého sektoru versus veřejného sektoru. Záleží však na konfiguraci programového výboru, který je za danou část Horizontu Evropa zodpovědný. Ten si může vyžádat i podrobnější statistiky.
Pokud se veřejné instituce, výzkumné organizace a vysoké školy či univerzity chtějí účastnit výzev Horizontu Evropa od roku 2022 dále, musí mít Plán genderové rovnosti, který odpovídá závazným kritériím. Mít vypracovaný Plán genderové rovnosti znamená projít genderovým auditem, nastavením cílů a opatření a tento plán plnit a pravidelně vyhodnocovat. Plány se zaměřují zpravidla na slaďování osobního a pracovního života, genderovou vyváženost ve vedení a rozhodování, genderovou rovnost při náboru a kariérním postupu, začleňování genderové dimenze do obsahu výzkumu a výuky a opatření proti genderově podmíněnému násilí, a to včetně sexuálního obtěžování.
Jelikož vypracování Plánu genderové rovnosti zabere nějaký čas, umožňovala Evropská komise potenciálním příjemcům se na tuto podmínku připravit již během Horizontu 2020. V rámci něho bylo možné se účastnit výzev, jejichž cílem bylo přímo nastavení Plánu genderové rovnosti v rámci instituce a vypracování celého systému a sdílení zkušeností s ostatními zahraničními partnery. Této možnosti využilo několik českých institucí.
Plán genderové rovnosti a jeho aspekty jsou pak součástí profilu žadatele/příjemce přímo v elektronickém systému, pomocí něhož se podávají projekty Horizontu Evropa.
Současně je kladen i větší důraz na hodnocení projektů z pohledu genderové dimenze v obsahu výzkumu.
Nově se Horizont Evropa zaměřuje také na ženy inovátorky, a to v rámci výzev Evropské inovační rady (EIC). Kromě speciálního Ocenění pro ženy inovátorky nabízí dále EIC laureátkám účast v programu Women Leadership, v rámci kterého je jim poskytnut speciální koučink, vzdělávání či možnost zúčastnit se dedikovaných akcí. V neposlední řadě je cílem EIC mít nejen geograficky vyváženější portfolio projektů, ale zároveň mít i větší zastoupení žen inovátorek, které projekty vedou a řídí inovační firmy.
V rámci Horizontu Evropa je ale možné najít i dedikované výzvy se zaměřením na inkluzi, diskriminaci či nerovnosti. Ty je možné najít pod klastrem 2 – „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“. Výzkumné projekty se zde namátkou zaměřují na kulturní rozmanitost a způsoby uchování evropského kulturního dědictví, na dopady nerovností na demokracii, na integraci migrantů a na rasovou, etnickou a náboženskou rovnost. Pracovní program je dvouletý a je tak možné se dobře připravit na výzvu dopředu, najít vhodné konsorcium a dát dohromady konkurenceschopný projekt.
Otázka diverzity a genderových aspektů je horizontální jak v evropské, tak v národní politice. Je to oblast, na které je potřeba dále pracovat, protože stále existuje plno předsudků. V rámci Evropského výzkumného prostoru je jednou z navržených aktivit, která získala velký počet pozitivních ohlasů z členských států EU, aktivita 5. Pod tímto číslem se skrývá „Promote gender equality and foster inclusiveness, taking note of the Ljubljana Declaration”. Pokud se členské státy k této aktivitě ve finále zavážou, budou na konkrétních aktivitách pracovat nejen na EU úrovni, ale hlavně na úrovních národních.
